Jak postupovat při nákupu importovaných sumců ?



Ze sumcovitých ryb se k nám dováží nejčastěji krunýřovci a především s nimi bývá nejvíce problémů. Jejich cena je dosti vysoká a velké procento z nich obvykle uhyne v důsledku stresu, nevhodných podmínek při přepravě nebo se nedokáží aklimatizovat v akváriu. Proto jejich nákup nelze doporučit začínajícím akvaristům. (Ale to neznamená, že by si i začátečníci nemohli pořídit některé zajímavé sumce. U nás existuje množstvích chovatelů, kteří takové ryby odchovávají a mláďata nabízí k prodeji. Tyto ryby jsou už na život v akváriu a na člověka přivyklé a především jsou naproti importováným rybám ve velmi dobrém zdravotním stavu. Z krunýřovců jsou to např. různé druhy rodu Ancistrus, Loricaria, Peckoltia a z rodu Sturisoma je to zejména Sturisoma panamense.)



Pro zjednodušení si můžeme importované sumce rozdělit na dvě skupiny:
1) ryby, které byly rozmnoženy v pěstírnách
2) ryby odchycené v přírodě


Ryby rozmnožené v pěstírnách se lépe aklimatizují, protože jsou zvyklé na chov v akváriu, nejsou tak plaché a rychleji začnou přijímat potravu. Ryby si vybíráme jen ty které vypadají zdravě, jsou čilé, ploutve mají napjaté a bez známek poškození. Bříško by nemělo být propadlé ani extrémně nafouklé. V prvním případě by se mohlo jednat o podvyživené jedince, kteří odmítají potravu, ve druhém trpí vnitřními parazity nebo jiným onemocněním. U krunýřovců, kteří mívají v dospělosti víc než 12 cm, kupujeme mláďata dlouhá minimálně 6 cm. Menší mláďata mají velké procento úhynu, případné onemocnění u nich nemusíme ani zaregistrovat a u evidentně nemocných rybek se velmi špatně identifikuje původce choroby. Nepříjemnou věcí bývá to, že ryby v některých asijských pěstírnách jsou trvale chovány v nádržích s antibiotiky, desinfekčními přípravky a pod., mají poškozenou přirozenou imunitu a jakmile je umístíme do karanténní nádrže, i běžné mikroorganismy žijící ve vodě u nich vyvolají závažná onemocnění.

U ryb odchycených z přírody je problém především v tom, že ryby jsou po celou dobu ve stresu, bojí se člověka, odmítají přijímat potravu a po pár měsících uhynou hladem a vyčerpáním.

Jedním z problémovým krunýřovců může být třeba Baryancistrus, který kromě výše jmenovaných faktorů trpí často bakteriálními nemocemi, které nejen zasahují povrch ryby a ploutve, ale často jsou již chronického rázu a napadeny jsou i vnitřní orgány (trávicí trakt). Po úspěšné aklimatizaci ale patří k odolným druhům.




krunýřovci rodu Baryancistrus
foto: © Vilém Křečan


Pokud si importované ryby pořizujeme, v žádném případě je nesmíme při přepravě podchladit, už pokles teploty o 4 st. C u nich může vyvolat problémy metabolismu a zvýšit pravděpodobnost výskytu bakteriálních a plísňových onemocnění. Podle mých zkušeností se vyplatí mít v karanténním akváriu vodu z jiného zaběhnutého akvária (odpovídajících parametrů) a do ní teprve ryby umístit. Za nepříliš dobré považuji použít čerstvou nebo i odstátou vodovodní vodu. Z preventivních důvodů je nejlepší použít kvalitní filtraci, silný proud vody snižuje stres u ryb a také v případě parazitů (Piscinoodinium, Ichthyophthirius multifiliis - kožovec ...) zabraňuje jejich uchycení na rybách. Délka karantény by měla být alespoň 3 měsíce. První dva měsíce necháme ryby přivyknout na nové prostředí a také sledujeme, zda bez problémů přijímají potravu. Pak pokud se ryby jeví jako zdravé, můžeme je preventivně odčervit (asi 80 - 90% dovážených ryb má různé vnitřní parazity - hlístice Capillaria a pod.) a jako účinná a bezpečná látka se v těchto případech osvědčil levamisol (přípravky Bioverm nebo Concurat). Až poté přemístíme ryby do společného akvária, kde ještě minimálně měsíc kontrolujeme jejich zdravotní stav.

Pokud se tyto ryby podaří aklimatizovat, jejich další chov v zajetí (při dodržení základních pravidel pro chov daného druhu) už nebývá problematický. Jedinou výjimku tvoří léčba těchto ryb, neboť se vždy bude jednat o vysoce citlivé jedince.


Nejčastější druhy onemocnění

Pokud se u importovaných ryb vyskytne podezření na bakteriální infekci, je nejlepší zvednout teplotu vody na 30 st. C, silně vzduchovat, každý den odkalovat dno, rybám podávat kvalitní stravu (mražené patentky, čerstvou zeleninu a pod.) a snažit se zlepšit jejich celkovou imunitu. Pozor: teplotu 30 st. C nelze použít u druhů, které v přírodě žijí ve studených horských potocích (do 18 st. C), pro které je už hodně problematická teplota kolem 25 st. C - např. krunýřovci rodu Chaetostoma !




Ryba se poranila a bakterie se začaly rozšiřovat po těle. V tomto případě stačilo rybu přemístit do čisté vody, použít akriflavin a teplotu zvednout na 30 st. C.



po 10 dnech léčby jsou vidět jen náznaky, kam až se původně bakterie dostaly


Pokud se ani po třech dnech nezačne zdravotní stav lepšit a nebo když se onemocnění začne rychle šířit po povrchu ryby (šedobílá místa postupující od tlamy, přes hlavu, žábra, konce ploutví a přes celý povrch těla ryby) bude pravděpodobně nutné použít cíleně antibiotika.

U ryb je musí provést mikrobiologické vyšetření a rezistence na antibiotika, určit nejvhodnější druh léčiva a přesně dodržet dávkování a délku léčby. V mnoha případech se ani tak nepodaří ryby zachránit. U přeléčených ryb, které již vypadají zdravě, se po nějaké době může onemocnění znovu projevit - kritické je především období týden až měsíc od vysazení antibiotik. Takovéto ryby musíme alespoň 3 měsíce chovat při vyšších teplotách a jen pozvolna se pak vracet k normální teplotě vody.

U akvarijních ryb se z antibiotik používá jako dlouhodobá lázeň nejčastěji chloramfenikol a to v dávce 30-50 mg/l po dobu nejméně 10 dnů. Teplota vody by se měla pohybovat na horní mezi snášenlivosti ryb (kolem 30 st. C). Před aplikací léku vypneme filtraci a silně vzduchujeme. Pokud jsou ryby ochotny přijímat potravu, krmíme je jednou denně menšími dávkami mražených patentek nebo jim nabídneme chemicky neošetřenou listovou zeleninu (čínské zeli, salát), kterou asi po 2 hodinách odstraníme z vody. Udržujeme důsledně pořádek v nádrži a ze dna odkalujeme detrit. Pokud je po odkalení potřeba do akvária dolít vodu, použijeme čistou vodu s odpovídající dávkou léčiva. První projevy působení antibiotika se objeví asi po 24-48 hodinách od aplikace léku. Pokud se stav ryb po 10 dne zlepší, vyměníme 30% vody v nádrži za čistou, odstátou vodu o stejné teplotě. Tímto způsobem vyměníme vodu v akváriu v příštích 14-ti dnech ještě minimálně dvakrát.

Kromě chloramfenikolu se při léčbě můžou použít i antibiotika a sulfonamidy běžné v humánní medicíně. Vždy, když se pro takovou léčbu rozhodneme, je nutné znát citlivost daných baktérií na tyto látky. V mnoha případech nemocné ryby na krátký čas zachráníme, ale tímto způsobem si můžeme sami v akváriu vypěstovat rezistentní kmeny baktérií, které znovu ryby nakazí. Pak bude likvidace těchto baktérií velice nesnadná a někdy i nemožná, protože můžou ryby napadnout velice rychle a smrt oslabených jedinců nastane v rozmezí několika hodin. Je zbytečné asi dodávat, že na ně stejné antibiotikum nebude účinkovat.

Než zbytečně riskovat, je lépe zlepšit imunitu a celkový stav ryby - čistota v akváriu, voda bez dusíkatých látek, zvýšení teploty, kvalitní krmení a omezení stresu u ryby dokáží divy.


Bakteriální infekce u ocasní ploutve



doporučená léčba: výměna 1/3 objemu vody, teplota 29 až 30 st. C a běžná dávka akriflavinu




po 4 dnech




zdravá ryba, po 15 dnech



Rozpad ploutví



Někdy dochází u ryb k rozpadu ploutví. Většinou stačí začít častěji měnit vodu případně zlepšit filtraci, zvednout teplotu a zdravotní stav ryby se zlepší sám.




Oválné otvory v ploutvích


Časté jsou např. oválné otvory, které se objeví v ploutvích ryb. Buď jsou způsobené mechanicky (např. při soubojích ryb) nebo špatnou kvalitou vody. Obvykle postačí stejný postup jako v předchozích případech a ploutve bez problémů zregenerují.




V případě plísňových onemocnění je nutné aplikovat kvalitní a šetrné protiplísňové přípravky. Jako nejlepší se mi jeví akriflavin (trypaflavin), který však poškozuje rostliny, a proto se používá především v karanténních nádržích. Ale v žádném případě se nesmí nepoužívat léčiva typu FMC, modrá skalice, malachitovou zeleň a obecně přípravky s obsahem mědi, neboť právě u ryb importovaných z přírody (např. krunýřovci tzv. L-čísla a LDA-čísla, trnovčíci - Auchenipteridae, trnovci - Doradidae, sumíčci - Bagridae) hrozí akutní otrava a tyto ryby následně uhynou. Bližší informace lze najít v článku - Obecné zásady při léčbě sumcovitých ryb.


Velice nepříjemná může být kombinace bakteriální a plísňové infekce. Toto bývá časté u sumců s tělem krytým kůží (anténovci Pimelodidae, trpí tím i někteří zástupci péřovců - Mochokidae). Upozorňuji předem, že úspěšnost léčby v těchto případech nebývá vysoká. Postup choroby je velice rychlý (někdy se jedná o hodiny, maximálně však 1 až 2 dny). Nejdříve je ryba napadena bakteriální infekcí a začnou jí z těla odpadávat kusy kůže. Následně se do otevřené rány může přenést i plíseň. Takto nemocné ryby nesmí zůstat se zdravými rybami a musí být léčeny samostatně. Doporučuji nechat provést mikrobiologický rozbor a postupovat podle dalších rad veterináře.
Pokud to není z časových nebo jiných důvodů proveditelné, tak je možné zvolit následující postup. V případě, že se jedná o malou plochu na kůži, lze rybě mimo vodu nejdříve ošetřit postiženou plochu naředěným roztokem manganistanu draselného (přibližně v odstínu červeného vína) a pak po přenesení ryby do karantény postupovat jako v případě bakteriální infekce (raději bez použití antibiotik). Do vody lze přidat pár kapek akriflavinu. Pokud má ryba postižené více jak 2/3 povrchu těla, její šance na úspěšné vyléčení je mizivá (a možná je lepší ji v takovémto případě utratit).


Nejhorší a nejproblémovější jsou asi virová onemocnění, u kterých bývá průběh velice rychlý a do několika hodin obvykle nastane smrt, takže nelze ani přesně určit původce nemoci. U mláďat, oslabených jedinců a ryb s napadenými žábrami nastane smrt do 2 - 3 hodin, dospělé silné ryby přežívají i 8 hodin. Dost často dojde v nádrži i k úmrtí ryb pouze jednoho druhu (někdy i rodu) a ostatní akvarijní ryby bez problémů dále žijí.





V žádném případě nechci nikoho strašit nebo od nákupu dovozových ryb zrazovat, ani netvrdím, že všichni importovaní krunýřovci (a sumcovité ryby) těmito potížemi budou trpět, ale pravděpodobnost výskytu nemocí a výše zmiňovaných jevů, je u nich několikanásobně vyšší než u běžně chovaných ryb. Proto každý, kdo si takové ryby chce pořídit, musí s těmito nepříjemnostmi dopředu počítat.




K choulostivějším druhům patří i krunýřovec jehlicovitý - Farlowella acus , je potřeba pravidelně sledovat zda přijímá potravu. Ani po aklimatizaci to nejsou ryby vhodné pro začínající chovatele.



  Copyright © Catfish, 2000-2006