Sumíčkovití - BAGRIDAE

(Bagrid catfishes)





Mystus vittatus - sumíček indický
foto: © Pavel Danda



Výskyt:

Čeleď Bagridae zahrnuje asi 241 vědecky popsaných druhů. Žijí ve vodách jižní a jihovýchodní Asie (Indie, Čína, Japonsko, Korea, Borneo, Rusko - oblast Ussuri) a v Africe (i v jezerech Malawi a Tanganika). Vyskytují se nejčastěji ve stojatých a mírně tekoucích vodách. Sumíčkovití jsou ekvivalentem americké čeledi anténovcovitých - Pimelodidae.

Popis

Velikost jednotlivých druhů ryb se velice liší a pohybuje se od několika cm (Mystus mica - 6 cm, Hyalobagrus ornatus - max. 3 cm) až přes 1 m a to např. u Bagrus meridionalis s délkou až 1,5 m, který se vyskytuje v jezeře Malawi nebo např. Sperata aor se 180 cm. Velké druhy jsou využívány jako tržní ryby. Pouze několik druhů je vhodných pro chov v akváriích. Většina z Bagridae se vyskytuje ve vodě sladké, ale některé druhy se nevyhýbají ani vodě brakické. Typické pro ně je holé tělo kryté kůží a 4 páry dlouhých do předu směřujících vousků - dva páry na horní a dva páry na dolní čelisti. Jeden pár vosků bývá prodloužený. Mají nápadně velkou tukovou ploutev. Ploutev hřbetní a ploutve prsní začínají trnem, silně ozubeným na zadní straně. Zbarvení je u většiny silně proměnlivé s ohledem na stáří, velikost a místo odchytu. Samci mnoha druhů jsou větší než samice a pečují o potomstvo. Některé druhy po vylovení z vody vydávají kňouravé zvuky. Uvádí se, že např. Leiocassis siamensis mívá nepříjemný zvyk okusovat ploutve ostatním rybám a někteří sumíčci (Lophiobagrus cyclurus) při vylekání nebo rozčilení vylučují z těla jedovaté látky, které mají nepříznivý vliv na jiné ryby v jejich blízkosti.




tvar těla sumíčkovitých (podle Teugelse, 1996)


Charakter ryb a jejich nároky

Výrazným znakem těchto ryb je jejich dravost a nenasytnost, kterou se podobají rybám čeledi Pimelodidae (anténovcovítí). Vše, co jsou schopni pozřít, je pro ně potravou. Přednost dávají živé masité stravě a nejčastěji to jsou živé rybky, které si uloví. S tímto musíme počítat a při výběru ryb vhodných k sumcům této čeledi je potřeba vzít v potaz to, že jsou schopni ulovit a zhltnout i ryby o délce 1/2 svého těla. Jsou to aktivní a rychlí dravci. Mláďata, která se teprve učí lovit, nemusí mít ještě vyvinutý odhad jak velkou kořist můžou spolknout, proto někdy napadají i větší rybky, které ale potom nechávají ležet. Jsou velmi žraví a spotřebují ohromné množství potravy.

Některé druhy mají denní aktivitu, většina se projevuje spíše večerní aktivitou.

Při nákupu ryb je třeba si zjistit, jaké maximální délky v akváriu dorostou a tomu přizpůsobit velikost nádrže. Dávají přednost méně osvětlenému akváriu s hladinou částečně pokrytou plovoucími rostlinami. Milují nádrže bohatě osázené rostlinami. Vyžadují spoustu úkrytů.




sumíčci Bagridae - mají rádi tlumené osvětlení a množství úkrytů
foto: © Pavel Danda



Pro některé druhy platí, že pokud je chce člověk nechat vytřít přirozeným způsobem, tak by dno měla pokrývat asi 10 cm vysoká vrstva písku bez ostrých hran, aby si v něm ryby mohly vyhrabat jamku - "hnízdo". Na parametry vody nejsou nijak zvlášť nároční. Voda by ale měla být čistá a s nízkým obsahem dusíkatých látek. Ty totiž poškozují rybám konce dlouhých vousků. Poškozené nebo dokonce olámané vousky jsou často indikátorem zhoršujících se podmínek v akváriu. Stejným způsobem můžou ryby reagovat i na přítomnost různých chemických látek rozpuštěných ve vodě (léčiva, látky na potlačení růstu řas, přípravky určené k likvidaci šneků, a pod.).

U nás chované ryby

Občas se dováží více druhů z rodu Leiocassis, Mystus, Auchenoglanis, Parauchenoglanis, Gephyroglanis, Chrysichthys, Bagrus, Horabagrus a Pseudobagrus.



Mystus micracanthus - sumíček malotrnný
foto: © Vilém Křečan

Rozmnožování

Tropické a subtropické druhy se třou především těsně před začátkem nebo na začátku období dešťů.

V zajetí se většinou k vyvolání tření používá hormonální stimulace, kdy u správně připravených ryb k vlastnímu tření dochází asi za 16-48 hodin nebo i více dnů od aplikace, v horším případě akvaristé přistoupí i k ručnímu vytření. Po hormonální stimulaci byl rozmnožen např. Mystus vittatus nebo Leiocassis siamensis.

Pozor, mláďata mají kanibalistické sklony a protože rostou nerovnoměrně je lepší rozdělit je do více akvárií podle velikosti.

Daleko zajímavější je, jakým způsobem se podařilo přivést ryby ke tření přirozeným způsobem a to regulací teploty. Tento postup lze aplikovat na druhy, které žijí v oblastech, kde se teplota během roku výrazně mění.

Např. v řece Amur žije asi 5 druhů čeledi Bagridae, z nichž se asi 3 dají chovat i v akvarijních podmínkách. Leiocassis brashnikowi bývá často v mládí zaměňován za rybu - Pelteobagrus (Pseudobagrus) fulvidraco. Obývá Amur, Ussuri a žije i v jezeře Chanka. Právě tyto ryby byly nejprve chovány v akváriu o teplotě asi 28 st. C, každý týden byla provedena výměna 1/4 vody. V akváriu byla vysoká vrstva písku a pro ryby byla vytvořena spousta úkrytů. Asi po měsíci se začalo s postupným snižováním teploty bez výměny vody. Při dosažení 10 st. C ryby přestaly reagovat na potravu vyhledaly si úkryty ve kterých bez pohybu zůstávaly. Teplota vody v této době dosáhla 4 st C. Při ní se ryby nechaly bez výměny vody měsíc zimovat. Poté se zvedala teplota po 1 st. C denně spolu s výměnou 1/4 vody. Ryby ožívaly při teplotě 14 st. C. Teplota se zvyšovala asi do 26 st. C. Před třením začal samec hloubit jamku o průměru asi 25 cm a hloubce 8-10 cm. Vytíral se jeden samec s jednou samicí. Ke tření došlo ráno. Po tření samec hlídal hnízdo a ošetřoval a bránil jikry. Samice se stáhla do ústraní. Za 26-28 hodin se jikry vylíhly. Vykulený potěr měřil 6-7 mm. (Doporučené parametry vody pro tření: CT 5, UT 2,5 , pH 7-8, teplota kolem 25-26 st. C.)

Podobným způsobem se podařilo vytřít i sumce Mystus mica.




Horabagrus brachysoma - sumíček krátkotělý



  Copyright © Catfish, 2000-2007