Sumíčkovití - BAGRIDAE
(Bagrid catfishes)
Mystus vittatus - sumíček indický
foto: © Pavel Danda
Výskyt:
Čeleď Bagridae zahrnuje asi 241 vědecky popsaných druhů.
Žijí ve vodách jižní a jihovýchodní
Asie (Indie, Čína, Japonsko, Korea, Borneo, Rusko - oblast Ussuri)
a v Africe (i v jezerech Malawi a Tanganika). Vyskytují se nejčastěji
ve stojatých a mírně tekoucích vodách.
Sumíčkovití jsou ekvivalentem americké čeledi anténovcovitých - Pimelodidae.
Popis
Velikost jednotlivých druhů ryb se velice liší a pohybuje se od několika
cm (Mystus mica - 6 cm, Hyalobagrus ornatus - max. 3 cm)
až přes 1 m
a to např. u Bagrus meridionalis s délkou až 1,5 m, který se vyskytuje
v jezeře Malawi nebo např. Sperata aor se 180 cm.
Velké druhy jsou využívány jako tržní ryby. Pouze několik druhů je vhodných
pro chov v akváriích.
Většina z Bagridae se vyskytuje ve vodě sladké, ale některé druhy se
nevyhýbají ani vodě brakické.
Typické pro ně je holé tělo kryté kůží a 4 páry dlouhých do předu
směřujících vousků - dva páry na horní a dva páry na dolní čelisti.
Jeden pár vosků bývá prodloužený.
Mají nápadně velkou tukovou ploutev.
Ploutev hřbetní a ploutve prsní začínají trnem, silně ozubeným
na zadní straně.
Zbarvení je u většiny silně proměnlivé s ohledem na stáří, velikost
a místo odchytu.
Samci mnoha druhů jsou větší než samice a pečují o potomstvo.
Některé druhy po vylovení z vody vydávají kňouravé zvuky.
Uvádí se, že např. Leiocassis siamensis mívá nepříjemný zvyk okusovat
ploutve ostatním rybám a někteří sumíčci (Lophiobagrus cyclurus) při
vylekání nebo rozčilení vylučují z těla jedovaté látky, které mají
nepříznivý vliv na jiné ryby v jejich blízkosti.
Charakter ryb a jejich nároky
Výrazným znakem
těchto ryb je jejich dravost a nenasytnost, kterou se podobají rybám čeledi Pimelodidae (anténovcovítí).
Vše, co jsou schopni pozřít, je pro ně potravou. Přednost dávají živé masité stravě a nejčastěji to jsou
živé rybky, které si uloví. S tímto musíme počítat a při výběru ryb vhodných k sumcům této čeledi je potřeba
vzít v potaz to, že jsou schopni ulovit a zhltnout i ryby o délce 1/2 svého těla.
Jsou to aktivní a rychlí dravci. Mláďata, která se teprve učí lovit, nemusí mít ještě vyvinutý odhad
jak velkou kořist můžou spolknout, proto někdy napadají i větší rybky, které ale potom nechávají ležet.
Jsou velmi žraví a spotřebují ohromné množství potravy.
Některé druhy mají denní aktivitu, většina se projevuje spíše večerní aktivitou.
Při nákupu ryb je třeba si zjistit, jaké maximální délky v akváriu dorostou a tomu přizpůsobit velikost
nádrže. Dávají přednost méně osvětlenému akváriu s hladinou částečně pokrytou plovoucími rostlinami.
Milují nádrže bohatě osázené rostlinami. Vyžadují spoustu úkrytů.
U nás chované ryby
Občas se dováží více druhů z rodu Leiocassis, Mystus,
Auchenoglanis, Parauchenoglanis, Gephyroglanis,
Chrysichthys, Bagrus, Horabagrus a Pseudobagrus.
Rozmnožování
Tropické a subtropické druhy se třou především těsně před začátkem nebo na začátku období dešťů.
V zajetí se většinou k vyvolání tření používá hormonální stimulace, kdy u správně připravených ryb k vlastnímu tření
dochází asi za 16-48 hodin nebo i více dnů od aplikace, v horším případě akvaristé přistoupí i k ručnímu
vytření. Po hormonální stimulaci byl rozmnožen např. Mystus vittatus nebo
Leiocassis siamensis.
Pozor, mláďata mají kanibalistické sklony a protože rostou nerovnoměrně je
lepší rozdělit je do více akvárií podle velikosti.
Daleko zajímavější je, jakým způsobem se podařilo přivést ryby ke tření přirozeným způsobem a to regulací
teploty. Tento postup lze aplikovat na druhy, které žijí v oblastech, kde se teplota během roku výrazně mění.
Např. v řece Amur žije asi 5 druhů čeledi Bagridae, z nichž se asi 3 dají chovat i v akvarijních podmínkách.
Leiocassis brashnikowi bývá často v mládí zaměňován za rybu - Pelteobagrus (Pseudobagrus) fulvidraco.
Obývá Amur, Ussuri a žije i v jezeře Chanka. Právě tyto ryby byly nejprve chovány v akváriu o teplotě asi
28 st. C, každý týden byla provedena výměna 1/4 vody. V akváriu byla vysoká vrstva písku a pro ryby byla
vytvořena spousta úkrytů. Asi po měsíci se začalo s postupným snižováním teploty bez výměny vody.
Při dosažení 10 st. C ryby přestaly reagovat na potravu vyhledaly si úkryty ve kterých bez pohybu zůstávaly.
Teplota vody v této době dosáhla 4 st C. Při ní se ryby nechaly bez výměny vody měsíc zimovat.
Poté se zvedala teplota po 1 st. C denně spolu s výměnou 1/4 vody. Ryby ožívaly
při teplotě 14 st. C. Teplota se zvyšovala asi do 26 st. C. Před třením začal samec
hloubit jamku o průměru asi 25 cm a hloubce 8-10 cm. Vytíral se jeden samec s jednou samicí.
Ke tření došlo ráno. Po tření samec hlídal hnízdo a ošetřoval a bránil jikry.
Samice se stáhla do ústraní. Za 26-28 hodin se jikry vylíhly. Vykulený potěr měřil 6-7 mm.
(Doporučené parametry vody pro tření: CT 5, UT 2,5 , pH 7-8, teplota kolem 25-26 st. C.)
Podobným způsobem se podařilo vytřít i sumce Mystus mica.
| Copyright © Catfish, 2000-2007 |