Stručný přehled drobných živočichů žijících v blízkosti jezírek
(Část 1.)




Vážky, jepice, chrostíci, pošvatky, střechatky a pestřenky

Řád Odonata: Vážky



Crocothemis erythraea - vážka červená



larva číhá na kořist


larva s ulovenou kořistí







Odkazy na stránky věnované vážkám:
www.odonata.cz
galerie vážek
Vážky jsou dravý hmyz. Hlavu mají opatřenou kousavým ústním ústrojím. Jsou to výborní letci, za letu chytají různý hmyz - komáry, mouchy apod. Po oplození klade samice vajíčka do vodních rostlin nebo do vody. Larvy žijí ve vodě. Mají vysouvatelný spodní pysk (masku), který je v klidu složen na spodu hlavy a při útoku na kořist ho vymrští. Larvy jsou nebezpečné především potěru ryb, na který číhají v rostlinstvu. Kromě rybek se žíví perloočkami, pakomářími larvami a napadaným hmyzem, který sbírají z hladiny. Na zadečku mají larvy šídel (např. Anisoptera) bodavé ústrojí, kterým se brání před nepřáteli, larvy šidélek (např. Zygoptera) mají na zadečku lupínky s dýchacími trubičkami, které kromě dýchání slouží i jako kormidlo. Když larvy dospějí, vylezou nad hladinu na rákos nebo jiné rostliny, pevně se přichytí, pokožka jim praskne na hřbetě a vyleze dospělý jedinec.



maska



svléknutá kůže larvy na které sedí mladý jedinec
Řád Ephemeroptera: Jepice


Odkaz na stránky věnované jepicím:
jepice Ephemeroptera
Středně velký hmyz. Přední křídla jsou větší než druhý pár, u některých druhů jepic je druhý pár křídel zakrnělý. Dospělé jepice mají zakrnělou ústní a trávicí soustavu a nepřijímají potravu. Zadeček mají vlácovitý a zakončený dvěma článkovanými štěty, mezi nimiž bývá další velmi dlouhý paštět. Dospělci žijí krátce, larvy se dožívají až 3 let. Larvy žijí ve vodě a živí se drobným planktonem a bentosem. Subimaga a imaga (dospělci) žijí ve vzduchu. Oplodněné samičky po nakladení vajíček do vody hynou.
Řád Trichoptera: Chrostíci





Odkaz na stránky věnované chrostíkům:
Trichoptera
Tělo mají podlouhlé - hnědé až šedé, na hlavě dlouhá tykadla. Křídla mají v klidu střechovitě složená. Živí se štávou z květů. Ativní jsou především za soumraku, kdy se pohybují nad vodou buď jednotlivě nebo v roji. Samice kladou vajíčka v rosolovitých chomáčcích buď do vody nebo nad hladinou na vodní rostliny. Víc než dospělci jsou známy jejich larvy. Ty žijí na dně v trubičkovitých pouzdrech, tato schránky si zhotovují z různých materiálů: úlomky rostlin, kousky kůry, dřevo, listy, drobné kamínky, písek, jehličí apod. V těchto pouzdrech larvy žijí po celý svůj život (2-3 týdny) a ke konci vývoje se kuklí. Kukla se podobá dospělým, prokouše obal zámotku a vypluje na hladinu, kde se z ní hned uvolní dospělý chrostík.

Na následujících záběrech jsou vidět různé typy schránek chrostíků.


Řád Plecoptera: Pošvatky


Odkaz na stránky věnované pošvatkám:
Plecoptera
Pošvatky mají dlouhé válcovité tělo, shora zploštělé, dva páry křídel, přičemž druhý pár je širší. Křídla skládají v klidu nad zadečkem na plocho. Jsou dravé, mají kousavé ústní ústrojí. Nymfy, které se podobají dospělcům, nemají křídla a žijí v chladné proudící vodě (od 1 do 4 let), několikrát se svékají. Jsou indikátory kvality vody. Zadeček mají zakončený dvěma štěty a na hrudi žaberní lupínky. Jsou dravé (větší), býložravé nebo detritožravé (menší). Slouží za potravu rybám. Dospělé larvy vylézají z vody, na hřbetě jim praská pokožka a vylétá okřídlený hmyz.
Řád Megaloptera: Střechatky




samička střechatky obecné Sialis lutaria snáší vajíčka



larvy


Odkaz na stránky věnované střechatkám:
Megaloptera
Objevují se v květnu a červnu u vod. Středně velký hmyz s velkou hlavou. Létají za soumraku. Mají černé tělo, kouřově šedá nebo hnědá velká křídla, která skládají střechovitě nad zadeček. Na hlavě mají dlouhá tykadla, ústní ústrojí je kousací. Dospělci žijí jen několik dnů. Samičky kladou velké množství vajíček na rákosí a vodní rostliny. Larvy se vylíhnou asi po 10-20 dnech a padají do vody, na zadečku mají tracheální žábry. Žijí ve vodě a živí se červy, hmyzem a jeho larvami (např. komářími larvami). Vývoj trvá asi 2 roky. Kuklí se ve vlhké zemi na břehu, většinou pod listím. Asi za 2 týdny kukla vylézá a líhne se dospělý hmyz.



vajíčka přilepená na rostlině

Řád Diptera: Dvoukřídlí
Čeleď Syrphidae: Pestřenkovití




vylíhnutá mladá pestřenka včelová - Eristalis arbustorum



larva

Odkaz na stránky věnované pestřence Eristalis:
Eristalis tenax


Obvykle pestře zbarvené mouchy střední velikosti. Některé pestřenky imitují včely a vosy. Rychle létají a dokáží "stát" na místě. Některé druhy pestřenek mají larvy ploché (živí se mšicemi) a jiné oválného tvaru s ocáskem, které žijí nejraději v bahně a močůvce, nejznámější zástupce je pestřenka včelová - jejíž larva je bělavá, válcovitá a na konci má ocáskovitou dýchací rourku. Kuklí se na břehu, na kmenech stromů a pod.



kukla




Vodní ploštice

Řád Heteroptera: Ploštice
Čeleď Corixidae: Klešťankovití


klešťanka velká - Corixa punctata
Útlá vodní ploštice s podlouhlým tělem. Měří kolem 1 cm. Žije ve vodě, živí se detritem, řasami a pojídá různé zbytky při dně. Je podobná znakoplavce, ale na vodní hladině plave hřbetem nahoru. V létě po setmění přelétá. Vydává vrzavé zvuky.
Řád Heteroptera: Ploštice
Čeleď Notonectidae: Znakoplavkovití




znakoplavka obecná Notonecta glauca
Středně velký vodní hmyz o délce asi 1,5 cm. Zadní nohy má delší, opatřené plovacími chloupky, slouží jí k veslování. Má čtyřčlenný krátký bodec, kterým bodne do kořisti a pak ji vysaje. Je to dravec. Loví hmyz spadnutý na hladině a různé menší vodní organismy. Plave hřbetem dolů. Při chycení do ruky znakoplavnky citelně bodají. Vajíčka cigaretového tvaru klade na stonky ponořených rostlin. Larvy se pětkrát svlékají než se vyvine dospělý jedinec. Dospělci přezimují. V létě v noci přelétá.



znakoplavka pod hladinou
Řád Heteroptera: Ploštice
Čeleď Nepidae: Splešťulovití




splešťule blátivá (Nepa cinerea) s kořistí
Je to větší hmyz (2,5 cm) s nápadně zploštělým tělem. Přední nohy jsou jako kleště uzpůsobené k uchvacování kořisti. Je dravá, loví např. hmyz a potěr ryb, kořist vysává. Na konci zadečku má poměrně dlouhou dýchací trubičku (sifon). Žije ve stojatých nebo pomale tekoucích vodách.
Řád Heteroptera: Ploštice
Čeleď Nepidae: Splešťulovití


Ranatra linearis - jehlanka válcovitá, Ranatra linearis - útok, Ranatra linearis a Ranatra fusca - dýchání z hladiny.
Jehlanky žijí ve stojatých vodách na dně. Mají protáhlé stéblovité tělo s dlouhýma nohama. Měří kolem 3-4 cm. Jsou dravé, pomocí předních nohou chytají kořist - nejčastěji vodní hmyz a jeho larvy. Kořist vysají. Citelně bodají. Konec zadečku mají protažený v dlouhý tenký sifon, který jim slouží k dýchání.
Řád Heteroptera: Ploštice
Čeleď Gerridae: Bruslařkovití




bruslařka obecná - Gerris lacustris

Jsou nápadně štíhlé s dlouhýma nohama. Měří asi 1-2 cm. Tělo mají tmavé, dva páry nohou mají delší, jeden kratší. Zadní nohy slouží jako kormidlo, prostředními se pohybují kupředu a předními chytají kořist. Nohy jsou ochlupené, chloupky se nesmočí, proto můžou běhat po hladině. Zdržují se na stojatých vodách. Jsou dravé. Končetinami cítí, když něco spadne na hladinu. Živí se mrtvým nebo živým hmyzem, který dopadne na vodní hladinu. Samečkové jsou menší než samičky. Samice kladou v létě vajíčka. Po 4-5 svlékáních se z larvy stává dospělý živočich.



lov kořisti

Řád Heteroptera: Ploštice
Čeleď Hydrometridae: Vodoměrkovití


vodoměrka štíhlá - Hydrometra stagnorum (měří asi 1 cm)
Vodoměrky mají úzké a dlouhé tělo, dlouhé nohy a tykadla. Jejich hlava je extrémně protáhlá, oči jsou v polovině délky hlavy, nohy všech třech párů jsou přibližně stejně dlouhé. Žijí na okraji klidných stojatých vod. Jsou dravé. Stejně jako bruslařky končetinami cítí, když něco spadne na vodní hladinu. Jako potrava jim slouží mrtvý nebo topící se hmyz. Bodcem ho nabodnou a vysají. Rybám neškodí.
Řád Heteroptera: Ploštice
Čeleď Mesoveliidae: Nártnicovití
Čeleď Veliidae: Hladinkovití

Občas se můžeme potkat i se zástupci drobných vodních ploštic z čeledi Mesoveliidae (Nártnicovití) - nejčastěji s Mesovelia furcata (nártnice evropská).

Z čeledi Veliidae (Hladinkovití) je to např. Microvelia reticulata (hladinatka pobřežní).
Odkazy:
Mesoviliidae
Veliidae

Fotky:
Velia caprai



  Copyright © Catfish, 2000-2006