SUMCI - SILURIFORMES

(Catfishes)






Řád Siluriformes zahrnuje přes 2700 vědecky popsaných druhů. Sumci představují různorodou skupinu ryb a proto není jednoduché je obecně popsat. Patří mezi ryby kostnaté (Teleostei), přestože dříve byli řazeni mezi ryby máloostné (Cypriniformes). První nálezy sumcovitých ryb spadají asi na počátek třetihor. Jejich nejbližší žijící příbuzní jsou kaprovité (Cyprinidae) a tetrovité ryby (Characidae).

Sumci obývají převážně sladké tropické vody a vody mírného pásma. Plotosiidae a některé druhy z čeledí Ariidea, a Aspredinidae mohou žít i v mořských vodách. Do brakických vod někdy vstupuje i Clarias batrachus z čeledi Clariidae. Sumci chybí v arktických vodách, jižním cípu jihoamerického kontinentu, na Novém Zélandě a v některých částech Austrálie. Většina sumců dává přednost vodám teplým, ale existují i výjimky. Některé druhy např. z čeledi Loricariidae a Sisoridae obývají prudkou a chladnou vodu v horských potocích s vysokým obsahem kyslíku.

Měří od pár milimetrů (Aspredinidae) až po několik metrů (např. náš sumec velký - Silurus glanis). Nemají šupiny. Jejich tělo je buď holé a pokryté silnou kůží s vrstvou slizu nebo je naopak chráněno kostěným pancířem. Ten může být tvořen po stranách těla dvěma řadami taškovitě překrývajících se štítků (pancéřníčci - Callichthyidae) nebo je kryto krunýřem z tenkých destiček (krunýřovci - Loricariidae). I u sumců s holým tělem bývá alespoň hlava chráněna kostěným štítem (trnovčíci - Auchenipteridae). Mnozí sumci mají tukovou ploutvičku.





detail krunýře - Loricariidae



Značná část sumců má tvrdé prsní a hřbetní trny. Těsně před bází hřbetního trnu je kůstka, která trn upevní a kterou uvolní pouze sumec nebo se prsní trn otáčí na kulovém kloubu, který těsně doléhá ke kloubní jamce a když se otočí do určité polohy, zasekne se a drží vztyčený. Prsní a hřbetní trny pomáhají sumcům zaklínit se do skulin mezi kameny a kořeny a navíc odrazují jejich nepřátele, kteří se o ně můžou zranit. V těchto případech slouží trny jako zbraň. Do rány se dostane kožní sliz nebo u některých druhů sumců přímo jed (Heteropneustidae). Ranka je bolestivá a zanítí se, často dojde k otravě krve nebo přímo ke smrti útočníka.





trnovčík Auchenipterichthys thoracatum



Kolem úst mají sumci různě dlouhé vousky, které slouží jako hmatový a chuťový orgán a dále slouží při lovu a hledání potravy k orientaci ve vodě. Vzduchový měchýř se skládá ze dvou částí a je napojen na "Weberův aparát". Ten je tvořen přeměněnými prvními obratli a spojuje plynový měchýř s vnitřním uchem ryby. Tím vzniká velice jemný a citlivý orgán, který přenáší do vnitřního ucha i nejslabší vibrace stěny plynového měchýře, ke kterým dochází přenosem zvuku nebo tlaku na rybu. Stejný orgán je vyvinutý ještě u ryb máloostných.

Druhy sumců, které žijí v teplých vodách chudých na kyslík a které navíc často vysychají, mají vyvinuty pomocné dýchací orgány, které jim umožňují využívat atmosférický kyslík (např. keříčkovité útvary u Clariidae nebo vakovité trubice u Heteropneustidae). Pancéřníčci mají zase modifikovanou sliznici střeva. Trávicí trakt je rozdělen na úseky, kde počáteční a koncová část si zachovaly zažívací funkci a střední úsek trávicí trubice je protkán bohatou sítí krevních cév ve stěně, kterou dochází k přechodu kyslíku do krve. Podobně využívají atmosférický kyslík i někteří krunýřovci a to buď pomocí sliznice ve střevě rod Otocinclus a nebo v žaludku u rodu Hypostomus.

Zrak pro většinu sumců není příliš důležitý. Sumci mívají oči malé a redukované. Druhy, které obývají tmavá místa nebo jeskyně jsou úplně slepí nebo mají zrak velmi špatný (např. z čeledi Clariidae je to Clarias cavernicola, Horaglanis a Uegitglanis, z čeledi Ictaluridae - Trogloglanis, Satan a Prietella , z Pimelodidae - Pimelodella kronei a Rhamdia a dále někteří zástupci čeledí Trichomycteridae, Astroblepidae a Loricariidae). Naopak velké oči jsou zase typické pro příslušníky čeledi Pangasiidae. Zajímavá je i regulace množství světla dopadajícího do oka, která se vytvořila u krunýřovců. Mají vyvinutý kožní lalok, který vyčnívá z okraje duhovky do prostoru panenky, který se na světle nalévá krví a oko stíní.





detail oka u Loricariidae



Zbarvení sumců odpovídá místům, v jakých žijí. Základní zbarvení tvoří tmavě hnědá a šedá, kresba se skládá z pruhů, teček nebo nepravidelných skvrn, které opticky tříští tvar ryby a nechávají sumce splynout s okolím. Dalším zajímavým jevem je množství sumců, u nich se projevil albinismus. Ryby přitom i v přírodě normálně přežívají a rozmnožují se, což u jiných ryb nebýbá tak časté, neboť albíni jsou utiskováni normálně zbarvenými jedinci téhož druhu nebo přednostně napadáni dravci. Je známo minimálně 74 druhů sumců (ze 17 čeledí), kteří se i v přírodě vyskytují v albinotické formě. Je to dané skrytým způsobem života převážně u dna a často i v bahnité nebo znečištěné vodě.





albinotický jedinec Clarias batrachus
(foto: Karel Vejrosta ©)



Sumci jsou obvykle samotářsky žijící dravé ryby, které se zdržují převážně u dna, kde v noci hledají kořist, v bahně požírají bezobratlé (korýšky a červy) a nebo loví potěr a drobné ryby. Část jejich potravy může tvořit i rostlinná složka a detrit.

Životní projevy sumců jsou opravdu rozmanité a zajímavé. Někteří dýchají atmosférický kyslík (Loricariidae, Callichtidae) nebo vystupují z vody a dokonce se po souši i pohybují (Clariidae, Heteropneustidae), jiní staví pěnová hnízda nebo se chovají jako parazité ryb. Setkat se můžeme i s hnízdním parazitismem např. u afrických peřovců rodu Synodontis. Někteří se zase živí vejci nebo jikrami ryb - (Amaralia sp. "oviraptor"). Svoji kořist můžou lovit i pomocí elektrických orgánů, které navíc slouží i ke komunikaci mezi příslušníky svého druhu (Malapteruridae). Existují i druhy sumců vyhledávající společnost, ve skupinách žijí např. Loricariidae nebo Callichthyidae, do hejna se sdružují zase Pangasiidae a Schilbeidae.





sumci čeledi Pangasiidae jsou v mládí hejnové ryby



V akvarijních podmínkách patří sumci mezi ryby špatně množitelné a pouze pár druhů se podařilo rozmnožit, a to v některých případech až po hormonální stimulaci. Spousta sumců se proto dováží z volné přírody.





některé druhy peřovců (rodu Synodontis) se již podařilo rozmnožit i v akvarijních podmínkách


  Copyright © Catfish, 2000-2006