Pakeříčkovcovití - HETEROPNEUSTIDAE

(Airsac catfishes)






Výskyt:

Tito sumci žijí v Asii (Pákistán, Indie, Bangladéš, Srí Lanka, Thajsko a Laos). Nacházejí se v nižších a pomale tekoucích tocích, na zaplavených rýžovištích a v jezírkách.

Čeleď Heteropneustidae tvoří jeden rod se dvěma druhy: Heteropneustes fossilis (Bloch, 1794) - pakeříčkovec dvoupásý a Heteropneustes microps (Günther, 1864) - pakeříčkovec malooký. Původně patřili do čeledi Clariidae, ale vzhledem ke tvaru přídatných dýchacích orgánů, byli zařazeni do samostatné čeledi.



Popis

Mají tělo torpédovitého tvaru, ze stran zploštělé. Ústa jsou ověnčena 4 páry dlouhých vousků. Tělo je holé a pokryté silnou kůží. Prsní ploutve jsou opatřeny pevnými trny, které obsahují jedové žlázy a slouží k obraně ryby před případným útočníkem. Barva ryb je obvykle hnědá nebo šedá podle momentální nálady ryby. Nemají tukovou ploutvičku. Rozdíl mezi H. fossilis a H. microps je ve velikosti a tvaru ocasní ploutve. H. fossilis měří kolem 30 cm a ocasní ploutev není spojena s řitní ploutví, kdežto H. microps dorůstá asi 15 cm a ocasní a řitní ploutev tvoří jeden celek. Vedou se spory o tom, zda je H. microps vůbec samostatný druh.


    


tvar těla pakeříčkovcovitých (podle Teugelse, 1996)    


Jsou to dravci s noční aktivitou. Nehnutě číhají, až se k nim potrava přiblíží a pak ji rychlým výpadem chytí a pozřou. Jsou známí svojí nenasytností a velmi rychle rostou.


  


Vzhledem k tomu, že obývají vody, které mají nízký obsah kyslíku a během roku vysychají, vyvinuly se u nich přídatné dýchací orgány, které jim umožňují dýchat atmosférický kyslík.



Charakter ryb a jejich nároky

Jsou to spíše masožravci, ale v jejich jídelníčku nechybí ani rostlinná složka, případně i detrit. Obvykle v noci napadají rybky, ptáky, malé savce nebo požírají drobné živočichy (korýšci a červi) na dně. Nádrž vyžadují velkou se spoustou úkrytů, rostlinami a hladkým pískem, aby nedošlo k poškození jejich vousků. Hladina nesmí být celá zakrytá rostlinami, alespoň část musí zůstat volná, aby se ryby mohli chodit nadechovat. Vzhledem k tomu čím se živí a k množství potravy, kterou spotřebují, je nutná silná filtrace a doporučuji také i pravidelnou výměnu části vody, zvláště v letním období. Na parametry vody nejsou nároční, stejně tak i výkyvy teploty snášejí ve velkém rozsahu.





U nás chované ryby

U nás se můžeme setkat jen s pakeříčkovcem dvoupásým (Heteropneustes fossilis). Veškeré další informace jsou uvedeny v článku.



Rozmnožování

Na vývoj jiker má příznivý vliv upravení pH vody lehce do kysela (pH 6,5 ). Při přidávání protiplísňových přípravků do vývojové vody je dobrá opatrnost, neboť vyšší koncentrace těchto látek způsobí deformace plůdku.

O hormonální stimulaci této ryby je velmi dobrý a podrobný článek ve formátu PDF např. zde (v angličtině).



Poznámka:

Není dobré přidávat do nádrže s keříčkovci chemické látky na ničení vodních řas (algicidy). Na toxicitu látek (Simazine), obsažených v těchto přípravcích, pro některé druhy ryb (Heteropneustes) je upozorňováno na mnoha místech - např. "Chemicals to Control Algae The Use of Simazine", Neil Frank, ("The Aquatic Gardener", Journal of the Aquatic Gardeners Association,Vol 4 no. 6, 1991). Pro ryby jsou tyto látky smrtelné při koncentraci 1 mg/l, přičemž jako ještě bezpečná dávka se uvádí 0,1 mg/l. Riskatní však mohou být i menší dávky těchto chemikálií, které mají vliv na pomalý růst ryb, na vznik rakovinných nádorů a způsobují i deformace potěru.

Dále je třeba nezapomínat na škodlivost insekticidů (sprejové i odpařovací) na zdraví akvarijních ryb. U H. fossilis, který přijímá při nadechovaní na hladině větší množství těchto látek, se uvádí poškození žaber a dýchacích orgánů, jater, pohlavních orgánů a imunitního systému.

Pokud ryby krmíte živými žížalami, tak použijte žížaly jen z míst, která nejsou hnojena nebo chemicky ošetřena (např. pesticidy).




  Copyright © Catfish, 2000-2006