Náš domácí sumeček - Clarias angolensis




Byla to láska na první pohled! Poprvé jsem uviděl tohoto sumce v létě roku 1972. Už předtím jsem keříčkovce obdivoval na černobílých fotkách v malé knížce o sumečcích, jejím autorem byl Dieter Vogts, a také v knize od Günther Sterba. Keříčkovec byl umístěn vepředu v zahradním centru v holém 100 litrovém akváriu. Byl chován společně s asi 50 kusy závojnatek. Nekompetentní prodavačka z oddělení živých květin byla nadšená, že jsem se rozhodl koupit si tu neprodatelnou rybu. "Můžete ji mít za 5 DM, protože v jiném akváriu už sežrala všechny neonky", řekla prodavačka. A my jsme rychle odešli domů i se svým novým svěřencem.



Clarias batrachus - keříčkovec žabí
foto: © Reinhold Wawrzynski


Malého sumečka jsem doma dal do 40 litrového akvária. A co jsem si to vlastně koupil? Dravého sumce. V literatuře, kterou jsem předtím zmiňoval jsem také našel následující popis: Clarias batrachus je sumec z čeledi Clariidae (keříčkovcovití), německy je někdy označovaný jako chodící sumec. Pochází z Afriky a Asie a tato čeleď odvozuje svůj název od pomocných dýchacích orgánů, které jsou keříčkovitě rozvětvené. Jejich dýchání je možné velmi vzdáleně přirovnat k dýchání ryb s labyrintem (Anabantoidei), protože i keříčkovci můžou žít ve vodách s nízkým obsahem kyslíku. Nezřídka vycházejí v noci na břeh obzvlášť v bitopech bohatých na potravu. Ve svém přírodním stanovišti zhltnou vše, s čím si dokáží poradit.

Vysazování keříčkovců mimo areál jejich výskytu je přísně zakázané např. v USA. Vypuštěné nebo jinak uniklé ryby se v obrovském množství rozšířily do Everglades na Floridě a jsou příčinou vymizení mnoha místních druhů. Tímto predátorem jsou ohroženi především plži, červi, žáby a další obojživelníci. Tak a teď jsem měl tuhle příšerku ve svém akváriu. Nádrž byla vybavena jeskyní a místy kam se mohla ryba ukrýt.



Clarias angolensis - keříčkovec angolský
foto: © Reinhold Wawrzynski


Ze začátku byl nový keříčkovec plachý, ale žravost se u něj dostavila v okamžiku, když jsme ho začali krmit chuchvalci nitěnek, žížalami, moučnými červi a pulci. Ryba rostla a rostla a časem jsme museli akvárium vyměnit za větší. Keříčkovec ztratil plachost a brzy přijímal z ruky kousky hovězího srdce. Během dvou let vyrostl do délky 35 cm a trošku přibral.

Díky relativně malé délce a zvláštnímu zbarvení se mi podařilo najít pravé jméno této ryby v literatuře, která je nyní dostupná.

Byl to Clarias angolensis - keříčkovec angolský, který pochází z Afriky, délka 35 cm tomu odpovídala. Clarias batrachus měří kolem 45 cm, pochází ze Srí Lanky, Východní Indie a Malajsie a chovají se většinou albinotičtí nebo grošovaní jedinci. Keříčkovec angolský je ale šedý, hnědý někdy až antracitově zbavený. Na hřbetě má malé bílé tečky uspořádané do řad, které směřují kolmo na postranní čáru. Občas se nabízejí albíni, ale většinou jsou v obchodech vidět divoce zbarvení jedinci.



Clarias angolensis - keříčkovec angolský
foto: © Reinhold Wawrzynski


Péče o oba druhy je přibližně stejná: nádrž pro plně vzrostlou rybu je 200 litrů, pro víc jedinců je potřeba mít akvárium alespoň 400 litrů. Nejlepší je pokrýt dno tmavým substrátem, rostliny je třeba pevně ukotvit a jako úkryt dát rybám k dispozici dostatečně velkou jeskyni. Akvárium musí být dobře chráněno shora, přikryté těžkým krycím sklem. Nejsou nároční na množství kyslíku ve vodě, proto není nutná silná filtrace. Keříčkovci jsou aktivní i během dne, v noci se stahují k hladině. Substrát v akváriu neustále přerývají, protože v něm hledají potravu.


  

Clarias angolensis - keříčkovec angolský
foto: © Reinhold Wawrzynski


Teplota jim vyhovuje pokojová, v rozsahu od 15 do 30 st.C. Parametry vody nehrají u těchto sumců významnou roli. Když chováte tyto ryby, mějte na zřeteli jejich velkou žravost. Dospělé ryby přijímají s velkou chutí zelené i hnědé tablety pro sumce, velké vločky, pelety pro pstruhy, hovězí srdce, rybičky do délky 10 cm a také maso z mušlí.

Na výstavě v jižním Německu mi v roce 1977 nabídli albinotického keříčkovce Clarias batrachus. Cena tenkrát byla 40 DM a já jsem neodolal. Rybu jsem si musel koupit. Můj keříčkovec v té době žil sám v 350 litrovém akváriu a tak jsem přesunul albína Clarias batrachus do akvária ke keříčkovci angolskému. Byl to skvělý pohled: vedle sebe šedočerný keříčkovec angolský a albín s červenýma očima. Ryby měřily 35 a 45 cm. Clarias batrachus překonal svého kolegu ve žravosti. Ta ryba byla tak nenasytná a teritoriální, že se dokonce sama kousla do ocasní ploutve, když byla zaneprázdněná kořistí, a kus ocasu si roztrhla.

Ani po nějaké době se situace nezlepšila, jedno ráno jsem našel keříčkovce angolského s celým tělem dotrhaným. Byl schovaný v rohu akvária, téměř všechny ploutve měl zraněné. Nejdřív jsem ho chtěl šetrně utratit, ale neměl jsem srdce to udělat. Dal jsem ho do samostatného akvária, pozoroval jsem ho a pečlivě se o něho staral. Během pár dnů se začal jeho stav lepšit, uzdravoval se. Potrhané ploutve srostly a během pár týdnů jsem ho vrátil do původního akvária. Předtím jsem prodal albína keříčkovce jednomu nadšenému milovníkovi sumců z oblasti Ruhr, kterého se mi podařilo sehnal na inzerát v DATZu.

V průběhu let jsem své akvárium pro sumce zabydlel také jinými rybami. Měl jsem tam větší jihoamerické cichlidy Cichlasoma, cichlidy z Malawi, 25 cm čichavce líbající (Helostoma temmincki) a 20 cm Rutilus rutilus. Měl bych se zmínit, že jsem během chovu keříčkovce angolského narazil na několik zajímavých věcí: když byl překrmený, vypadal jako byl nemocný a několik dní vůbec nepřijímal potravu. Za rok asi 3x změnil zbarvení. Z jednobarevné šedé se stala bělavá barva, která pokryla tělo ryby během 1-2 dnů (možná to bylo třecí zabarvení?). Po měsíci se rybě vrátilo původnímu zabarvení. Na přelovování keříčkovců by měl člověk použít hladké nádoby jako třeba 10 litrový kbelík nebo velký pevný plastový sáček. Když budete keříčkovce chytat do síťky, riskujete, že vás zasáhne svými silnými prsními trny, tato ryba s nimi totiž velmi silně a divoce bije kolem sebe. Než se vám podaří chytit a vylovit keříčkovce, dostanete od něj pěknou sprchu. Sumec chycený do síťky vydává zvuky podobně jako třeba trnovci. Když jsem jednou špatně usadil krycí sklo, malý "Clare" se v noci rozhodl projít se "na břehu"! Další den jsem ho našel pod skříní napůl uschlého, vypadal jako mumie, ale za pár dní co jsem ho vrátil do akvária byl zase normální.


  

Clarias angolensis - keříčkovec angolský
foto: © Reinhold Wawrzynski


Víc než 18 let jsem choval keříčkovce angolského jako své domácího zvíře. Z profesních důvodů jsem ale musel v krátké době změnit adresu a přestěhovat se do Hanoveru a nemohl jsem přestěhovat všechna svá akvária do nového bytu. Neochotně jsem rozdal svá zvířata jiným milovníkům sumečků. Bohužel asi za rok můj keříčkovec uhynul z neznámého důvodu v akváriu u mých přátel. Pravděpodobně zemřel po nárazu. V následujících letech jsem choval další sumce, také větší druhy. Ale už jsem nikdy z jiné ryby neměl takovou radost jako z keříčkovce angolského.

Možná jste dostali chuť začít chovat tyto "drsné hochy". Člověk by si ale nejdřív měl uvědomit, že vyžadují mnoholetou péči, nejsou to ryby jen na jednu sezónu.

Viděl jsem i černobíle tečkované keříčkovce Clarias. Možná se v budoucnu ještě jednou vrátím k chovu Clarias batrachus nebo Clarias angolensis.

Díky za pozornost.

Reinhold Wawrzynski

internetové stránky: wawrzynski.de.tt
e-mail: wawrzy@gmx.de


Překlad: Catfish


  Copyright © Catfish & Reinhold Wawrzynski, 2000-2008