PANCÉŘNÍČKOVITÍ - CALLICHTHYIDAE

(Callichthyid Armored Catfishes)






pancéřníčci Megalechis (Hoplosternum) - vlevo samec, vpravo samice


Výskyt

Obývají sladké vody tropické Jižní Ameriky (od Panamy až po Argentinu). Patří k početné čeledi amerických sumců, která má přes 170 vědecky popsaných druhů.




(podle Teugelse, 1996)    

různé tvary těla pancéřníčkovitých - vlevo Dianema, vpravo Corydoras


Popis

Jejich tělo je chráněno kostěným pancířem, který tvoří dvě řady taškovitě se překrývajících destiček. Tukovou ploutvičku mají vyztuženou trnem. Mají vyvinuté přídatné střevní dýchání. Atmosférický kyslík využívají tak, že na hladině polykají vzduch, který protlačí dobře prokrveným střevem. Oxid uhličitý vychází z těla řitním otvorem. To, že vyplouvají k hladině, nemusí znamenat, že mají v nádrži nedostatek kyslíku, jedná se spíše o instinktivní chování. Plynový měchýř je dvoudílný a je pokryt zkostnatělým obalem. Ústa jsou spodní a malá. Kolem úst mají vousky, na které jsou ryby zvláště citlivé a nesmí si je odřít nebo zranit o ostré kameny nebo hrubý písek. Přes "nálevku" z těchto vousků nasávají a ochutnávají potravu a vybírají si, co mají sežrat a co vyplivnou. Vousky mají důležitou funkci chuťového orgánu.



Dělíme je na dvě podčeledi:

  1. Velcí pancéřníčci - Callichthyinae dorůstají délky od 7 do 35 cm. Jsou zastoupeni rody Callichthys, Cataphractops, Dianema, Hoplosternum, Lepthoplosternum a Megalechis. Mají protáhlý tvar těla a zašpičatělou hlavu. Na horní čelisti jsou 1 - 2 páry delších vousků a na dolní 1 - 2 páry kratších vousků. Žijí spíše jako samotáři ve stojatých a pomalých vodách. Pouze mladí jedinci se sdružují do malých skupin. Jsou nenároční, mírumilovní a dlouhověcí. U vodní hladiny pod širokými listy vodních rostlin staví samec z bublinek vzduchu obalených sekretem pěnová hnízda. Ryby rodu Callichthys, Hoplosternum a Megalechis se můžou pomocí prsních trnů přesunovat na kratší vzdálenost i po souši. Druh Callichthys callichthys se může vyskytovat i ve vlhkém spadaném listí.


  2. Malí pancéřníčci - Corydoradinae měří obvykle 2 - 15 cm. Patří sem rody Aspidoras, Brochis a Corydoras. Nestaví pěnové hnízdo, ale lepí jikry k podkladu - kameny, listy a v akváriu je to např. sklo. Mají relativně velké a pohyblivé oči a tři páry krátkých masitých vousků, přičemž dva na horní a jeden na dolní čelisti. Skoro všechny druhy žijí v hejnech nebo malých skupinách. Když jsou pancéřníčci chováni jednotlivě, jsou vystrašení a zůstávají v klidu "sedět" na dně, jakoby bez života. Několik druhů dosahuje velikosti kolem 3 cm a bývají označování jako "trpasličí" pancéřníčci : je to především pancéřníček malý (Corydoras pygmaeus), pancéřníček trpasličí (Corydoras hastatus), pancéřníček třískvrnný (Corydoras habrosus) a Corydoras cochui.



Charakter ryb a jejich nároky

Obývají dno a aktivní jsou především přes den. Jsou to masožravci a živí se bezobratlými (červi a korýši). Rádi proplouvají volnou vodou.

Většina druhů bývá nenáročná na chemismus a čistotu vody, dobře snesou i kolísání teploty, pH i tvrdostí. Obecně se doporučuje, aby parametry vody byly v následujícím rozmezí: teplota 22-26 °C, pH 6,2-7,8 a voda měkčí až středně tvrdá. Jemné písčité dno je důležité, aby se předešlo poškození vousků.

Krmit je můžeme malými vodními bezobratlými jako jsou buchanky (Cyclops), nitěnky (Tubifex), hrotnatky (Daphnia), červené pakomáří a černé komáří larvy. Ke krmení lze použít i umělá krmiva (tablety, vločky), ale v menším množství. Pokud chceme pancéřníčky vytřít, je nutný dostatek živé potravy.



Rozmnožování

Tření pancéřníčků probíhá dost podobně. Velcí pancéřníčci se třou v párech a jikry jsou umístěny do pěnového hnízda pod listem, které připravil samec.




tady je krátké video, kde samec střeží pěnové hnízdo s jikrami a odhání ostatní ryby (formát MPG, velikost 4,9 MB)


U malých pancéřníčků se ke tření obvykle nasazují dva samci na jednu samici a jikry jsou lepeny na podklad.

Určení pohlaví bývá možné podle tvaru těla. Samci jsou štíhlejší než samice, které mají větší vějířovité břišní ploutve, často používané ke shromaždování jiker během tření.




Jako příklad uvedu tření pancéřníčků skvrnitých - Corydoras paleatus - albinotická forma:


    

Nejprve samci intenzívně pronásledují samici.




    

Pak se jeden ze samců postaví před samici (T-poloha). Ryby se začnou třást a samice vypudí několik jiker do "kapsy" vytvořené z břišních ploutví, které samec oplodní.

    

Samice chvilku zůstane bez hnutí a pak vypluje, aby mohla přilepit jikry na vybrané místo.




Rozevře ploutvičky a pak doslova připlácne jikry k podkladu. Vše se v cyklech opakuje až do úplného vytření samice.


Máte-li zájem, můžete si prohlédnout 2 animace s průběhem tření:
T-poloha - panc1.m1v (995 kB)
Samec oplodňuje jikry - panc2.m1v (1,4 MB)



Více druhů pancéřníčků rodu Corydoras se mezi sebou kříží.

Přehled nejčastěji chovaných pancéřníčků (fotografie a jejich stručnou charakteristiku) naleznete    zde.



Poznámka

Protože se mezi nově dováženými druhy objevuje mnoho ještě vědecky nepopsaných ryb, tak se tito pancéřníčci označují tzv. C-číslem.


Na těchto stránkách je možné se podívat na databáze pancéřníčků včetně C-pancéřníčků:
www.corycats.com
www.corydorasforum.de




samička pancéřníčka kropenatého s 4 cm mládětem



  Copyright © Catfish, 2000-2006